pátek 14. prosince 2012
úterý 13. listopadu 2012
Nezkonzultováno - Útulna, verze 2, úprava č. 3 (13.11.2012)
Místo inspirace
Mé místo inspirace se nachází v Dolomitech a je tvořeno mezi dvěma skalními zálivy a rozcestím turistických tras. Pevným bodem mého místa je bronzová socha orla, která funguje jako jakýsi orientační bod v krajině, za touto sochou je již pouze sráz s výhledem do údolí. Na svém místě považuji za nejdůležitější motiv cesty, která vede přímo skrze něj, a lavičku (místo spočinutí), která je s touto cestou v kontaktu, ale přitom stojí tak nějak mimo ni. Tyto principy jsem se snažila propsat do mé útulny.
Schema |
Útulnu jsem se rozhodla rozdělit do dvou částí - místa na spaní a místa na setkávání se/jídlo/večerní posezení. Zároveň jsem se snažila, aby část s místem na setkávání byla v kontaktu s cestou. Proto jsem se rozhodla postavit útulnu tak, že slouží jako jakýsi most nad samotnou cestou a tak se cesta stává součástí útulny, ale zároveň je plně funkční (projede pod ní například menší traktor se dřevem). Návštěvníci útulny zároveň s cestou zůstanou neustále v kontaktu díky prosklení stěny orientované směrem k cestě.
Dále jsem se snažila do útulny promítnout motiv skály na které je posazená socha orla, a sice umístěním druhého patra s místem na spaní, které se nachází přímo nad cestou. Místo na spaní má také prosklenou stěnu, ta je ale mírně sešikmená (strop přesahuje podlahu), čímž jsem chtěla docílit pohledu ze sklály do údolí. Zároveň lze z tohoto okna vidět na studnu, která je jediným neměnným bodem v zadané krajině a svým způsobem působí stejně jako orel na mém původním místě.
Pod schody vedoucí na podestu s místem pro spaní jsem umístila záchod a také menší prostor, k němuž by se dalo dostat z venku a sloužil by k vyvážení fekálií, skladu rašeliny či dřeva.
Panoramatický pohled
Půdorys M 1:25
(omlouvám se za opačně umístěnou severku, v tomto případě mi šipka ukazuje směrem na jih)
![]() |
půdorys |
Situace M 1:100
![]() |
situace |
Západní pohled M 1:25
![]() |
západní pohled |
Severní pohled M 1:25
![]() |
severní pohled |
Jižní pohled M 1:25
![]() |
jižní pohled |
Východní pohled M 1:25
![]() |
východní pohled |
Skica vnitřního prostoru
![]() |
skica |
Model M 1:25
Útulna, verze 2, úprava č.2 (6.11.2012)
Změny oproti minulé verzi
Kvůli návrhu konstrukce bez bočních sloupků jsem zúžila celý prostor útulny ze stávajících 6ti metrů na 4 metry. Do patra s prostorem na spaní jsem vytvořila pohodlnější schody. Původně jsem pod schody chtěla schovat záchod, bojovala jsem ale s místem a tak jsem záchod schovala do přístavby mimo hlavní půdorys útulny. Pod schody jsem umístila linku na přípravu jídla, která může sloužit případně i jako stůl. Dále se v přízemí nachází ohniště a stoličky. Hranu patra, ve které je od začátku okno jsem sešikmila tak, že střecha přesahuje podlahu. Tímto jsem chtěla docílit pocitu, který v mém místě měl člověk z výhledu do údolí, když vyšplhal na skálu, na které je posazen orel. Celou útulnu jsem umístila před jediný pevnější bod v krajině a sice před studnu, která má opět evokovat orla.
Půdorys M 1:25, přízemí
Půdorys M 1:25, patro
Situace M 1:100
Pracovní model M 1:25
pondělí 12. listopadu 2012
Útulna, verze 2, úprava č.1 (30.10.2012)
Změny oproti minulé verzi
Namísto žebříku jsem o útulny umístila příkřejší schody, záchod je kvůli zápachu úplně oddělený od hlavního prostoru. Pult pro přípravu jídla jsem prodloužila až k oknu a posunula jsem vchod.
Situace M 1:100
Pracovní model M 1:25
neděle 21. října 2012
Útulna, verze 2
V druhé verzi půdorysu útulny jsem opět uvažovala o kontaktu návštěvníka s cestou, ale malinko jinak. Cesta v mi v tomto případě neprochází přímo skrz útulnu, ale vede pouze pod ní. Útulna samotná má dvě patra, přičemž do toho druhého se leze po žebříku a nachází se v něm okno skrze celou stěnu (teoreticky by tedy mělo do místnosti svítit téměř celý den slunce a tedy by v ní mělo být teplo). Umístění druhého patra má symbolizovat skálu na které stojí orel, na níž lze spočinout (umístění postelí) a také se rozhlédnout do údolí (proto umístění okna).
Spodní část útulny je myšlená jako místo pro setkávání. Naproti dveřím se nachází skříňka, která slouží jako uložiště dřeva, zároveň je ale cca 90 cm vysoká a tak si zde návštěvníci mohou namazat chleba nebo připravit jiné jídlo. V ústřední části se nachází ohniště, okolo kterého se sedí. Celá stěna je prosklená (kvůli komunikaci s cestou) a je možné ji za teplých dnů odsunout a tím celý spodní prostor otevřít.
Spodní část útulny je myšlená jako místo pro setkávání. Naproti dveřím se nachází skříňka, která slouží jako uložiště dřeva, zároveň je ale cca 90 cm vysoká a tak si zde návštěvníci mohou namazat chleba nebo připravit jiné jídlo. V ústřední části se nachází ohniště, okolo kterého se sedí. Celá stěna je prosklená (kvůli komunikaci s cestou) a je možné ji za teplých dnů odsunout a tím celý spodní prostor otevřít.
Půdorys
Situace
Skica
Útulna, verze 1
V první verzi útulny jsem vycházela z půdorysu, který jsem přinesla na úterý a poupravila jej, přičemž jsem začala uvažovat nad verzí, kdy cesta opravdu prochází budovou. Útulnu mi cesta rozděluje na dvě části - část pro spánek/odpočinek/hygienu a na část pro setkávání se/večerní posezení. Část, kde se spí má stěnu, podél které vede cesta, celou prosklenou, aby byl udržen kontakt s cestou, ale zároveň byla místnost uzavřená a nedocházelo, hlavně v zimě, k únikům tepla. Tato část je vytápěná kamny, na nichž se zároveň spí, a je v ní také umístěn záchod.
Centrem druhé částí je ohniště, kolem kterého se sedí, po bocích je vyrovnané dřevo na podpal. Tato část není od cesty stavebně oddělena, aby se mohl případný kolemjdoucí ohřát u ohně nebo jen na chvíli spočinout, aniž by musel otevírat dveře. Tvar je záměrně vypoulený, protože u ohně se sedí v kruhu a tak tvoří těm, co u něj sedí určitá záda.
Obě části útulny jsou překlenuté jednou střechou, takže se nad cestou vytvoří jakýsi tunel.
Půdorys
Situace
Skica
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)