Veronika Landova: Nezkonzultováno - Útulna, verze 2, úprava č. 3 (13.11.2012)

Místo inspirace

Mé místo inspirace se nachází v Dolomitech a je tvořeno mezi dvěma skalními zálivy a rozcestím turistických tras. Pevným bodem mého místa je bronzová socha orla, která funguje jako jakýsi orientační bod v krajině, za touto sochou je již pouze sráz s výhledem do údolí. Na svém místě považuji za nejdůležitější motiv cesty, která vede přímo skrze něj, a lavičku (místo spočinutí), která je s touto cestou v kontaktu, ale přitom stojí tak nějak mimo ni. Tyto principy jsem se snažila propsat do mé útulny.

Schema

Útulnu jsem se rozhodla rozdělit do dvou částí - místa na spaní a místa na setkávání se/jídlo/večerní posezení. Zároveň jsem se snažila, aby část s místem na setkávání byla v kontaktu s cestou. Proto jsem se rozhodla postavit útulnu tak, že slouží jako jakýsi most nad samotnou cestou a tak se cesta stává součástí útulny, ale zároveň je plně funkční (projede pod ní například menší traktor se dřevem). Návštěvníci útulny zároveň s cestou zůstanou neustále v kontaktu díky prosklení stěny orientované směrem k cestě.

Dále jsem se snažila do útulny promítnout motiv skály na které je posazená socha orla, a sice umístěním druhého patra s místem na spaní, které se nachází přímo nad cestou. Místo na spaní má také prosklenou stěnu, ta je ale mírně sešikmená (strop přesahuje podlahu), čímž jsem chtěla docílit pohledu ze sklály do údolí. Zároveň lze z tohoto okna vidět na studnu, která je jediným neměnným bodem v zadané krajině a svým způsobem působí stejně jako orel na mém původním místě.

Pod schody vedoucí na podestu s místem pro spaní jsem umístila záchod a také menší prostor, k němuž by se dalo dostat z venku a sloužil by k vyvážení fekálií, skladu rašeliny či dřeva.

Panoramatický pohled